Skupinu založili v roce 2004 v Brně Pavel Císarík, Marek Gonda a Honza Glembek. Trojice se od počátku nadšeně věnovala vlastní výrobě lidových, overtonových a fujarkových fléten a brzy začala šířit svou radost z hudby kolem sebe. Zvuk vlastnoručně vyrobených nástrojů z bezového dřeva byl v muzice dlouho dominantní. Kromě, převážně slovenských, lidových písní, jejichž interpretace začala být pro repertoár zásadní, hle...  Více

Skupinu založili v roce 2004 v Brně Pavel Císarík, Marek Gonda a Honza Glembek. Trojice se od počátku nadšeně věnovala vlastní výrobě lidových, overtonových a fujarkových fléten a brzy začala šířit svou radost z hudby kolem sebe. Zvuk vlastnoručně vyrobených nástrojů z bezového dřeva byl v muzice dlouho dominantní. Kromě, převážně slovenských, lidových písní, jejichž interpretace začala být pro repertoár zásadní, hledá kapela i méně tradiční způsoby, jak se do lidové hudby vžít, jak ji oživit a přiblížit současnosti. Při tom všem se kapela snažila nepoužívat klišé a efekty jen pro ně samotné, aby hudba byla skutečná a vyzařovala z ní přirozená energie. K "bezdřevému triu" se postupem času přidali další kolegové - muzikanti. Paulova manželka, houslistka a zpěvačka Klára Císaríková, violoncellista Ondráš Přibyla, kterého po čase vystřídala violoncellistka a zpěvačka Verča (Havlíčková) Jiříčková, a také harmonikář Petr Šebela. V této sestavě kapela natočila první CD Bezceler, které vyšlo v roce 2007. Posílena počátečním úspěchem se kapela začíná rozrůstat. Chvíli se skupinou hraje baskytaristka Terezka Gabrhelová a později se přidává houslista a zpěvák Janek Běťák. Postupně se začíná měnit charakter celé hudby. Zapojuje se více nástrojů a zvuk kapely se vyvíjí. Kapela začíná používat velký buben, původně ze staré dechovky, který do hudby vnáší zemitost. Brzy se přidávají další nástroje jako viola, perkuse nebo dokonce didgeridoo. Tři roky po albu Bezceler vydává kapela v roce 2010 další CD, které nese název Bezobav. Toto album získává cenu Akademie populární hudby za nejlepší album world-music. Po druhém CD začínají ve skupině probíhat velké změny. Odchází zakládající člen Marek Gonda a krátce po něm Verča Jiříčková, kterou nahrazuje Alča (Horáková) Čípová. V následujícím roce, krátce po Verče, odchází další zakládající člen Honza Glembek. Skupina hledá nový směr, kterým by se vydala. Svěží vítr do muzicírování přichází s kontrabasistou Jarkem Marečkem a perkusistou Tomem Byrtusem. A opět nástrojů přibývá a (postupně, krůček po krůčku) kapela začíná nacházet radost a svobodu ve vlastní autorské hudbě, byť silně ovlivněné a inspirované tradičním charakterem. Kapela hledá další nadčasové lidové texty a do repertoáru zařazuje i interpretace textů inspirovaných lidovou poezií a písněmi kamaráda kapely Jury Vesky. Kapela nelpí na tradiční či dokonalé interpretaci, ale na autentičnosti a upřímnosti. Nové písně vznikají většinou pomalu a v bolestech, ale přesto kolektivně a s citem, aby se všichni ve skupině dokázali postavit za nově vzniklou skladbu. Naše třetí album Desaty den trni vychází v roce 2014 u vydavatelství Indies Scope. Toto album bylo nominováno na českou hudební cenu Anděl v kategorii world music. Krátce po dokončení třetího alba odchází z kapely dlouholetý akordeonista Petr Šebela a jeho pozici nahrazuje Klárka Veselá a zároveň kapelu opouští perkusista Tomáš Byrtus, jehož role nyní zastává Lukáš Krejčí.Méně