Can je německá experimentální rocková kapela a jeden z klíčových představitelů krautrocku. Vznikla koncem 60. let v Kolíně nad Rýnem a proslula dlouhými improvizacemi, hypnotickými groove a propojením rocku, elektroniky a avantgardy. Kapela zásadně ovlivnila post‑punk, elektroniku, ambient i alternativní rock.

Can pochází z Německa, konkrétně z Kolína nad Rýnem. Skupina se zformovala kolem roku 1968 z okruhu studentů a spolupracovníků skladatele Karlheinze Stockhausena. Místní experimentální scéna a otevřenost k avantgardě silně ovlivnily jejich zvuk.

Začátečníkům se nejčastěji doporučují alba Tago Mago a Ege Bamyasi, která nejlépe ukazují hypnotický groove a improvizační sílu skupiny. Pro více atmosférický, snovější zvuk je skvělou volbou také Future Days. Tato alba u nás běžně najdete jak na LP, tak na CD, často i v různých reedicí.

Mezi nejznámější skladby Can patří Vitamin C, dlouhá improvizace Halleluwah, singl I Want More a temná raná skladba Thief. Často se zmiňují také „Mother Sky“, „Spoon“, „Future Days“ nebo „Moonshake“ jako klíčové ukázky jejich stylu. Ikonickými se staly i tracky jako I'm So Green či Flow Motion, které ukazují jejich cit pro groove a experiment.

Can vydali zhruba 12–13 studiových alb, podle toho, jak počítáte pozdější reunionové a archivní tituly. Zásadní jádro tvoří alba jako Monster Movie, Soundtracks, Tago Mago, Ege Bamyasi, Future Days, Soon Over Babaluma, Landed, Saw Delight, Out Of Reach a Can (Inner Space). K tomu připočtěte archivní nahrávky typu Delay 1968, kompilaci Limited Edition a řadu koncertních záznamů, například Live In Stuttgart 1975 nebo Live In Brighton 1975.

Přesný počet skladeb Can se těžko určuje, protože kapela často pracovala s dlouhými improvizacemi, živými jamy a různými verzemi téhož materiálu. Jen na studiových albech jde zhruba o stovku originálních skladeb a kompozic, k nimž se přidávají desítky dalších tracků z archivních a živých nahrávek. Celkově se tak katalog skupiny pohybuje výrazně přes stovku vydaných nahrávek.

Klasická sestava Can měla čtyři stálé instrumentální členy: Irmin Schmidt (klávesy), Holger Czukay (baskytara), Michael Karoli (kytara) a Jaki Liebezeit (bicí). Na pozici zpěváka se postupně střídali Malcolm Mooney, Damo Suzuki a později i další hosté, takže počet lidí spojených se skupinou je vyšší. Základní sound ale vždy vytvářelo právě toto čtyřčlenné jádro.

Zakládajícími a klíčovými členy byli Irmin Schmidt (klávesy, elektronika), Holger Czukay (baskytara, zvuková manipulace), Michael Karoli (kytara) a Jaki Liebezeit (bicí). Rané nahrávky nazpíval Američan Malcolm Mooney, na přelomu 60. a 70. let se přidal japonský zpěvák Damo Suzuki, který je spojován s jejich nejslavnějším obdobím. V pozdějších letech se ve skupině objevili i další hudebníci, zejména v 70. a při reunionu koncem 80. let.

Can hrají experimentální rock, který se často označuje jako krautrock, a propojují prvky psychedelického rocku, jazzu, funku, elektroniky a avantgardní hudby. Typické jsou dlouhé hypnotické groove, improvizace a práce se studiem jako nástrojem. Jejich zvuk výrazně předběhl dobu a ovlivnil post‑punk, elektronickou scénu i současnou experimentální hudbu.