Eros Ramazzotti: 9 verze na CD v standardní edici. Toto konkrétní vydání vyšlo v Evropě ve vydavatelství Ariola ve spolupráci s BMG Nederland BV dne 30. listopadu 2006.

Konečně je tu zase: Eros Ramazzotti, ztělesnění středomořské melancholie, vášně a radosti ze života ve stejné míře, se vrací s novým CD, dobré dva a půl roku po svém posledním, velmi úspěšném studiovém albu "Stilelibero". Stříbrný disk se jmenuje jednoduše "9", protože se jedná o deváté studiové dílo Signore Ramazzottiho. Navzdory neokázalému názvu lze však snadno tvrdit, že "9" je nejstrašidelnějším a nejpoutavějším dílem v Erosově více než dvacetileté hudební kariéře. Je to dáno především tím, že římská superhvězda, která se narodila 28. října 1963 v poměrně chudé čtvrti Cinecittà, vždy nechávala do své tvorby pronikat mnoho osobních dojmů. Tentokrát to však byly dojmy a zážitky, které v Erosovi zanechaly trvalý dojem. Což je pro jeho hudbu velmi přínosné. Pro něj to ovšem bylo - podle Erosových původních slov z dubna 2003 - "spousta tvrdých oříšků, které jsem musel rozlousknout a strávit". Svědčí o tom většina z 13 písní na albu "9". Milán na jaře 2003: Eros Ramazzotti zůstal impulzivním, nenáročným a sympatickým současníkem, přestože od počátku své kariéry na počátku 80. let patří k nejúspěšnějším evropským popovým hudebníkům a do dnešního dne prodal po celém světě více než 30 milionů alb, z toho téměř třetinu jen v Německu. Přesto v jeho prohlášení není ani stopa po aroganci: "Jde především o hudbu a až v druhé řadě o umělce, který ji vytvořil." Při poslechu třinácti písní na CD však začnete pochybovat, zda je jejich producent skutečně tak vyrovnaný a veselý, jak se navenek prezentuje. Eros Ramazzotti měl vždy zálibu ve velkých dramatických gestech a hudební melancholii zabalené do bohatství. "9" je však více než jen sbírka popových minioper, je to umělcovo dosud nejdojemnější, autobiografické dílo. Na "9" Ramazzotti zohledňuje všechny složité zážitky, které ho v posledních dvou a půl letech potkaly. A v některých případech to říká přímo bolestně: rozvod s manželkou Michelle Hunzickerovou, s tím spojené otcovství na částečný úvazek pro malou dceru Auroru Sophii (narozenou 4. prosince 1996) a také smrt jeho milované matky v červenci loňského roku. Radikální změna životních podmínek navíc způsobila, že Eros už nebydlí se svou rodinou ve společné vile u jezera Como, ale v centru Milána, jen pár bloků od bytu Michelle a Aurory. V životě devětatřicetiletého muže se toho tedy událo hodně. "9" působivě odráží všechny tyto změny. Není divu, že se na CD usadil nádech melancholie. A jako obvykle nechybí ani chytlavé melodie: Už první singl "Un' Emozione Per Sempre" (= nekonečný pocit) vybízí k tanci a snění stejnou měrou. Jako obvykle následuje jeden melodický vrchol za druhým. Sám Eros působí téměř podrážděně, když s odstupem poslouchá "9": "Už pár měsíců se mi zase docela daří. Ale dva roky předtím byly určitě nejvyčerpávající a nejtěžší etapou mé dosavadní existence. Koneckonců, tři ženy víceméně opustily můj život: Moji matku reálně její smrtí, Michelle tím, že se s ní rozvedla, a Auroru tím, že většinu času trávila s mámou. Eros se s touto situací snažil vyrovnat prostřednictvím písní na albu "9", což bez okolků přiznává: "Každý, kdo si prostuduje texty na desce," říká, "může vyčíst hodně o mně a mém duševním životě za poslední dva roky. A jak už jsem zmínil, situace nebyla nijak zvlášť růžová. To, že deska zní dost emotivně, souvisí také s mým původem: My Italové jsme nesmírně emocionální národ. To se projevuje i v našem umění. A protože nové písně skládám v noci, šíří se tato atmosféra i mými skladbami. Ale tak tomu bylo vždycky.

Album zasahuje do žánrů Rock, Pop, Pop Rock, Soft Rock, AOR a Europop.