Členové Achwghâ Ney Wodei (Françoise Boitière: bicí, klávesy, zpěv ; Didier 'Higgins' Copp: baskytara, perkuse, zpěv ; Eric 'Riton' Sterenfield: kytara, klávesy, perkuse, zpěv ; Phillippe 'Wodi' Royer: perkuse, trubka, baskytara, zpěv) se původně potkali na pařížské univerzitě Tolbiac v polovině 80. let, kde se také spřátelili s bývalými punkery Lucrate Milk. Brzy se spojili s uměleckou komunitou, která squatovala
... VíceČlenové Achwghâ Ney Wodei (Françoise Boitière: bicí, klávesy, zpěv ; Didier 'Higgins' Copp: baskytara, perkuse, zpěv ; Eric 'Riton' Sterenfield: kytara, klávesy, perkuse, zpěv ; Phillippe 'Wodi' Royer: perkuse, trubka, baskytara, zpěv) se původně potkali na pařížské univerzitě Tolbiac v polovině 80. let, kde se také spřátelili s bývalými punkery Lucrate Milk. Brzy se spojili s uměleckou komunitou, která squatovala v nepoužívané pařížské nemocnici (Hôpital Bretonneau, odtud název squatu: L'Hôpital Ephémère). Rozlehlá squatová budova poskytovala výtvarným umělcům, hudebníkům, hercům a spisovatelům pracovní ateliéry, prostory pro zkoušky a velmi příznivý kontext pro umělecký experiment. V letech 1985-1997 zde vzniklo mnoho punkových a uměleckých kapel, například Bérurier Noir, Lofofora, FFF, Mano Negra, Les Négresses Vertes. Achwghâ Ney Wodei vydali v roce 1986 své první dvě kazety. Na první byl legendární sádrový model Citroënu DS, který kazetu uzavíral. Jejich posledním vydáním byla deska "Triptyque", 3×12" produkovaná Simonem Crabbem na New International Recordings v roce 1987, jejíž unikátní, ručně vyráběný obal vytvořilo 10 francouzských umělců včetně Xaviera Veilhana a Pierra Bismutha.
Méně