Diamond Lil
Diamond Lil vznikla v roce 1975 a pokračovala až do roku 1978 ve složení Lorna Oakley (zpěv), Harry Spooner (sólová kytara), Alan Letch (basová kytara) a Marcus Foakes (bicí).
Skupina začínala v Braintree Essex jako "cover band" hrající standardy převzaté od skupin jako Wishbone Ash, The Pirates, Thin Lizzy a dalších kapel ze 70. let a hrající i některé rockové klasiky.
Během prvního roku své existence se Diamond Lil vyvinula z čistě coververzní kapely ve zcela originální skupinu hrající repertoár asi čtyřiceti vlastních písní. Kapela se stala populární na místní scéně hraním v hospodách a klubech v Essexu, Suffolku, Norfolku, Cambridgeshire, východním a centrálním Londýně. Skupina hrála například ve Whites v Norwichi, The Griffin Bury St. Edmunds, The Alma v Cambridge, The Royal William v Ipswichi, The Rock Garden v Covent Garden v Londýně a v mnoha dalších rockových hospodách a klubech.
Skupina podporovala takové "novovlnné" a "punkové" skupiny, jako byli Ian Drury and The Blockheads a Vibrators, kteří v té době objížděli vysoké školy a kluby. Kapela brzy začala vystupovat s naprosto originálním repertoárem a stala se známou a uznávanou jako "originální" skupina, která není závislá na coverech, aby si udržela fungující itinerář.
Kromě místních koncertů v Braintree v Essexu Diamond Lil pokrývala okruh východoanglických hospod v okolí Ipswiche a Colchesteru, zejména ve "Whites" v Norwichi, kde Diamond Lil začala být známá díky svému původnímu materiálu.
V tomto období Diamond Lil nahráli album s jedenácti písněmi, které byly všechny původní a pocházely z typického koncertního setlistu té doby.
Kompilační album poskytlo obraz skupiny, jaká byla na konci 70. let, se čtyřmi skladbami nahranými v roce 1976, čtyřmi z roku 1977 a třemi z roku 1978. Osm ze skladeb skupina nahrála ve studiu Spaceward v Cambridge, které se v té době podílelo na nahrávání mnoha novovlnných, punkových a heavymetalových kapel, jež se pohybovaly na konci 70. let. Zbývající tři skladby byly nahrány ve Speedway Studios v Romfordu v hrabství Essex.
Album nebylo nikdy oficiálně vydáno, ale bylo vyrobeno v acetátovém formátu s obyčejným obalem. Byl také vyroben velmi omezený počet singlů Acetate. Kapela v té době vydala malý náklad kazet s albem. Mezi skladbami se objevily písně "I Don't Care" a "Tonight's the Night", které si kapela i její příznivci oblíbili. Skladba "Yobbos and Tarts" se stala "hymnou" příznivců skupiny. V průběhu roku 2004 vydavatelství Zerlinda Records vydalo a distribuovalo limitovanou edici singlu převzatého z původního alba.