The Doctors of Madness jsou "chybějícím článkem mezi Davidem Bowiem a Sex Pistols" (The Guardian květen 2017). Na hudební scénu vtrhli v roce 1975 se svou teatrální noční můrou inspirovanou sci-fi Williama Burroughse a mnozí je nepochopili, ale ti, kteří je znali, chápali význam nebezpečného, nekompromisního přístupu kapely k textům, hudbě a vystupování.
Mezi fanoušky kapely patřily tak rozdílné skupiny jako The
... VíceThe Doctors of Madness jsou "chybějícím článkem mezi Davidem Bowiem a Sex Pistols" (The Guardian květen 2017). Na hudební scénu vtrhli v roce 1975 se svou teatrální noční můrou inspirovanou sci-fi Williama Burroughse a mnozí je nepochopili, ale ti, kteří je znali, chápali význam nebezpečného, nekompromisního přístupu kapely k textům, hudbě a vystupování.
Mezi fanoušky kapely patřily tak rozdílné skupiny jako The Damned, Vic Reeves, Joe Elliott z Def Leppard, Spiritualized, Julian Cope, The Adverts, The Skids a Simple Minds. Podporovali je Sex Pistols i The Jam. A Joy Division. Jako první spojili avantgardní přístup The Velvet Underground s výrazně evropskou estetikou. Modré vlasy, exotické názvy, lyrická témata městského úpadku, politické propagandy, kontroly mysli a šílenství, to vše převzaly punkové kapely, které je následovaly. Doctors of Madness byli průkopníci, pionýři, dobrodruzi... posouvali hranice rockové hudby a divadla, aby zjistili, kam až to dotáhnou, než se zhroutí. To, co se dělo po nich, bylo z velké části zásluhou toho, co dokázali během tří krátkých let.
Možná nebyli Ježíšem Kristem, ale pravděpodobně byli Janem Křtitelem!!! Nyní, čtyřicet let poté, co se rozpadli, jsou zpět... s albem, které kypí lyrickým hněvem a vášní. Je to nejsilnější a nejpronikavější hudební pitva moderního života a současné politiky, jaká v tomto desetiletí vyšla. S názvy skladeb jako "So Many ways To Hurt You", "Sour Hour", "Make It Stop!" a průlomovým zvukovým útokem titulní skladby "Dark Times" Richard "Kid" Strange znovu dokazuje, že drží prst na tepu naší doby, stejně jako když v roce 1974 kapelu zakládal. Album vyjde v září 2019.
Na novém albu Dark Times, které produkoval John Leckie (Radiohead, Muse, Stone Roses, Pink Floyd, XTC, Simple Minds), se podíleli Joe Elliott (Def Leppard), Sarah Jane Morris (Communards), Terry Edwards (PJ Harvey, Nick Cave, Tindersticks), Steve "Boltz" Bolton (The Who, Scott Walker, Atomic Rooster, Paul Young Band) a mladá protestní zpěvačka Lily Bud (Sarah Jane Morris, Band of Holy Joy), spolu s aktuální strhující a hřmotnou rytmickou sekcí Doctors of Madness ve složení Susumu Ukei (baskytara) a Mackii Ukei (bicí) z japonské extrémní glam-metalové skupiny Sister Paul a Dylan O Bates (housle a klávesy).
Julian Cope, další rocková hvězda, která stejně jako Strange zjistila, že hranice hudby jsou příliš těsné pro jeho ambice, energii a představivost, byl při prvním poslechu písní ohromen a prohlásil: "Tyto temné časy jsou nesmírně poučné: PRAVIDLA BUDOUCNOSTI se skutečně kují právě teď". Špičkový producent Martyn Ware z Human League a Heaven 17 řekl, že album "...mi připomíná album Kill City od Iggyho Popa - miluju ho." A Biba Kopf, redaktorka časopisu The Wire, prohlásila: "Stále poslouchám nové album Doctors of Madness s nesmírným zájmem a potěšením - naposledy včera večer na trajektu z Kowloonu na ostrov Hongkong. Dark Times je perfektní poslech odpovídající zvláštní auře HK, drajvu a radosti hraničící s paranoiou/hysterií re budoucí nejistoty." První singl Make It Stop! (datum vydání 19. července 2019) je vášnivým výkřikem proti globálnímu směřování k pravicovému extremismu a pronásledování menšin a už teď je pro kapelu koncertním tahákem. Na písni se podílí strhující mezigenerační kombinace Joe Elliott z Def Leppard a LilyBud s doprovodnými vokály. Připravte se na to, že se vám budou ježit chlupy na krku. Na "Dark Times" se Richard Strange vrací se vší vervou a elánem jako v počátcích, s neuvěřitelnou sadou písní a s několika fantastickými spolupracovníky. Je čas si domluvit schůzku...
Richard "Kid" Strange V období od posledního koncertu Doctors of Madness v roce 1978 Richard napsal memoáry, spolupracoval na kantátě s mezinárodně uznávaným skladatelem Gavinem Bryarsem, pracoval jako herec na filmech s Timem Burtonem, Martinem Scorsesem, Harmony Korinem a Jackem Nicholsonem, cestoval po světě v ruské verzi Hamleta s Jamesem Nesbittem v roli spoluhráče hrobníka, hrál na Glastonbury, zpíval baryton v britské premiéře 200 motelů Franka Zappy v Royal Festival Hall, devíti různými způsoby ztvárnil Johna Cleese v reklamě na norskou čokoládu, režíroval multimediální večer oslavující život a dílo Williama Burroughse, loni získal cenu za nejlepší umělecký film na filmovém festivalu v Portobellu, měl vlastní živou talk show, otevřel kabaretní klub, hrál komorníka v dlouholeté německé televizní show, spolupracoval s Tomem Waitsem a Marianne Faithfullovou na divadelní hře Williama Burroughse a Roberta Wilsona The Black Rider, byl kurátorem akcí pro Tate Gallery a zpíval písně Walta Disneyho s Jarvisem Cockerem. A stále si najde čas na výuku současné hudby pro studenty z Finska, Švédska, Japonska, Portugalska a USA.
Méně