Icarus Peel již několik let vede psychedelickou kapelu The Honey Pot a píše písně pro Crystal Jacqueline. Nějakým způsobem si našel čas i na nahrání několika sólových alb, včetně Tea at My Gaffe, Sunflower Army a Sing!!!. Jeho první dvě alba mají vlastní výraznou příchuť. Tea at My Gaffe je sbírkou převážně kratších, svérázných písní se zjevně anglickým nádechem, zatímco Sunflower Army mísí velký rockový zvuk s rus
... Více Icarus Peel již několik let vede psychedelickou kapelu The Honey Pot a píše písně pro Crystal Jacqueline. Nějakým způsobem si našel čas i na nahrání několika sólových alb, včetně Tea at My Gaffe, Sunflower Army a Sing!!!. Jeho první dvě alba mají vlastní výraznou příchuť. Tea at My Gaffe je sbírkou převážně kratších, svérázných písní se zjevně anglickým nádechem, zatímco Sunflower Army mísí velký rockový zvuk s rustikálnějším feelingem.
Letos v říjnu vydaná deska Forget-Me-Not Under Pussy Willow je stejně bizarní, výstřední a poutavá jako vždy. Co může být bizarnějšího a výstřednějšího než koncepční album o hrobníkovi, který pohřbívá jen svobodné lidi? Přesně takový je Forget-Me-Not Under Pussy Willow. Staré dobré koncepční album, jaké se kdysi dělalo o dobru (hrobník) a zlu (banda padouchů vystupujících z kouře). Vzniklo jako sázka a Peel ji vyhrál. Není vůbec temné, spíš je prošpikované lehkým, jízlivým humorem, který koření v Peelových háčkovaných psychopopových písničkách a krásných baladách. Evokuje vzpomínky na dávné a dávno minulé časy, je anglická jako tuppence a jemná jako minulá doba, která ji inspirovala.
Méně