Jacuzzi Boys

Garážová rocková kapela z Miami

Rok 2007. Chlapci, Jacuzzi. Vylíhli se v supím hnízdě, Jacuzzi Boys se vynořili z hloubi floridské divočiny, tři radioaktivní mláďata krákající o svůj kus elektrorockového koláče. S No Seasons (Florida's Dying) se vyděšeně prodírali bažinami, psycho tupá deska, samá halucinace a tleskání rukama. Glazin' (Hardly Art) našla vybroušenější zvuk. Instalovali klimatizační jednotky do svých mobilních domů, našli způsob, jak proměnit neon v kostky ledu. Nyní, se svou třetí LP deskou, která nese vlastní název Jacuzzi Boys , jdou na to velkolepě, staví vápencové pomníky těm, kteří bubnovali před nimi, a přitom píší hypnotické ušní červy za svitu cigarety. Pryč je chraplák jako z bažin. Místo něj je tu nezničitelná pohoda kasinového automatu, který nemá co ztratit. Nová deska byla nahrána v Key Club Recording Co. v Benton Harboru v Michiganu - stejně jako Glazin's z roku 2011 - a plně využívá zvukové pískoviště expertů Billa Skibbeho a Jessicy Ruffins, přičemž mastering měl na starosti Kramer. Konečný výsledek? Úchvatná sada melodií oslnivá jako prskavka. Je to jako ten film, který jste kdysi viděli. Ten s klukem a holkou a plastovým lehátkem na pláži. "Be My Prism" byla pozvánka. "Black Gloves" a "Double Vision" byly příslibem. "Dust" byl příliv. "Rubble", špinavý strýc. "Hotline" byla bouřka a "Ultraglide" byl závěr, část, kdy ji odvezl domů se staženými okny. Pamatuješ si, že se ti to líbilo. Zůstalo to s tebou, když jsi tu noc plavala sama v bazénu.