Jára Cimrman je fiktivní postava českého „národního génia“, kterou vytvořili Jiří Šebánek, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. V cimrmanovském světě je polyhistor, vynálezce, dramatik, skladatel i vědec, kterému se s nadsázkou přisuzuje řada převratných objevů. Proslavil se hlavně díky Divadlu Járy Cimrmana a zvukovým záznamům jeho her, které patří ke stěžejním dílům českého humoru.

Protože je Jára Cimrman fiktivní postava, neexistuje jedno přesné a oficiálně uznané datum jeho narození. Cimrmanologové obvykle uvádějí, že se narodil někdy mezi lety 1853–1859, často se zmiňuje rok 1854. Autoři záměrně nechávají datum nejasné, aby podpořili mýtus a hravost kolem jeho „životopisu“.

Jelikož Jára Cimrman nikdy reálně neexistoval, nelze mu přiřadit skutečný věk. Pokud ale vyjdeme z často uváděného období narození kolem poloviny 50. let 19. století, bylo by Járovi Cimrmanovi dnes přes 160 let, což je samo o sobě součást humoru kolem této legendární postavy.

Podle fiktivního životopisu se Jára Cimrman narodil ve Vídni v tehdejším Rakousku-Uhersku. V české kultuře je však vnímán především jako typicky český národní génius a symbol české vynalézavosti, sebeironie a specifického humoru. Jeho „osudy“ jsou pevně spjaté s českým prostředím, zejména s imaginární obcí Liptákov.

Datum smrti Járy Cimrmana není ve fikčním kánonu vůbec přesně určeno. Cimrmanologové se shodují jen na tom, že Cimrman někdy před první světovou válkou zmizel v podhorské obci Liptákov a od té doby o něm nejsou ověřené zprávy. Nejasnost kolem jeho konce je záměrná a posiluje mýtus kolem této postavy.

Způsob smrti Járy Cimrmana nebyl nikdy konkrétně popsán a zůstává otevřený interpretaci. Autoři postavy zvolili motiv záhadného zmizení, takže není jasné, zda zahynul, nebo se pouze stáhl do ústraní. Tajemství kolem jeho konce je důležitou součástí humoru a „vědeckého“ bádání cimrmanologů.

Jako fiktivní autor samozřejmě nevydal klasická studiová alba, existuje však řada zvukových záznamů jeho her v podání Divadla Járy Cimrmana. Všechny jeho hry vyšly opakovaně na LP a CD a spolu s kompilacemi a reedicí jde řádově o desítky alb, například kolekce Všech 15 her a texty, na které se nedostalo nebo nahrávky jednotlivých titulů jako Dobytí severního pólu či Hospoda na mýtince.

Začátečníkům obvykle nejvíc sedne záznam hry Dobytí severního pólu, která skvěle kombinuje typický cimrmanovský humor, „vědecký“ úvod a přehledný děj – na GRAMODESKY.CZ ji najdete běžně na CD a často i na LP. Výbornou vstupní volbou je také přehledová kolekce Všech 15 her a texty, na které se nedostalo, díky níž získáte na jednom vydání reprezentativní průřez celou jeho tvorbou.

Jára Cimrman není známý jako autor samostatných písní, jeho „hity“ jsou především celé divadelní hry a jejich kompletní zvukové záznamy. Mezi úplně nejznámější nahrávky patří Dobytí severního pólu, Hospoda na mýtince, Vražda v salonním coupé, Akt, Lijavec, Švestka a Němý Bobeš aneb český Tarzan. Krátké kuplety a písničky z těchto her zlidověly právě díky popularitě těchto kompletních inscenací.

Oficiální a uzavřený seznam „písniček Járy Cimrmana“ neexistuje, protože hudební čísla jsou v jeho díle spíše doplňkem divadelních her než samostatnou tvorbou. V jednotlivých hrách se objevují kratší kuplety, sbory a parodické písně, takže v součtu jde zhruba o několik desítek skladeb roztroušených napříč celým cimrmanovským repertoárem. Tyto písně jsou většinou dostupné právě v rámci kompletních audiozáznamů her.

Jára Cimrman nemá žádné jiné „občanské“ jméno – od svého vzniku na jevišti vystupuje právě pod tímto jménem. Postavu vymysleli Jiří Šebánek, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak a nikdy jí nepřiřadili jinou identitu, takže nejde o pseudonym reálné osoby, ale o čistě fiktivní postavu. V rámci humoru se objevují různé nadsazené varianty a přezdívky, oficiálně se však používá jen jméno Jára Cimrman.