Spectrum

Kapela, kterou po Spacemen 3 založil Pete Kember alias Sonic Boom (2). Kember angažoval nové hudebníky Richarda Formbyho, který předtím přispěl kytarou a klávesami na stranu Sonic Boom na závěrečném albu Spacemen 3 Spacemen 3 - Recurring (1990), a Mikea Stouta pro skupinu Spectrum v roce 1991. Počáteční verze Spectrum navazovaly na zvuk pozdního období Spacemen 3 a obsahovaly konvenční písně a stálou kapelu. Singl "How You Satisfy Me" z roku 1991 byl původní skladbou Kembera a Formbyho připomínající garážové kapely šedesátých let, která vycházela z popového hitu "Can't Let Go", jehož autorem byl Chip Taylor. Debutové album "Soul Kiss (Glide Divine)" z roku 1992 bylo rozděleno mezi písně a delší experimentální skladby s drony a opakováním. Další singl z tohoto alba, coververze písně "True Love Will Find You In The End" od Daniela Johnstona, se umístil na 70. místě britské singlové hitparády. Formby opustil skupinu hned po vydání alba a Stout odešel nedlouho poté. Album "Highs, Lows and Heavenly Blows" (1994), na němž se podílela nová sestava včetně bývalého baskytaristy Spacemen 3 Peta Bassmana (Pete Bain), bylo rovněž zaměřeno především na písně. Od roku 1996 se jméno Spectrum používalo pro Kemberovu sólovou tvorbu, někdy s Bainem a s nahrávacím inženýrem / hudebníkem Alfem Hardym. Hudba vytvořená s Bainem a Hardym se často nesla ve stejném duchu jako Experimental Audio Research (E.A.R.) a odrážela zvýšený zájem o vintage analogové syntezátory, zejména ty od EMS. Po vydání alba "Forever Alien" z roku 1997 už pod přezdívkou Spectrum žádný nový materiál nevydali, a to až do spolupráce s Jimem Dickinsonem na albu Spectrum (4) Meets Captain Memphis - Indian Giver v roce 2008. Kember spolupracoval také s Randallem Niemanem z kapely Füxa. V letech 2008-11 absolvovala čtyřčlenná sestava Spectrum rozsáhlá turné po Americe a Evropě. Patřilo mezi ně zajištění hlavního supportu pro turné k reformě skupiny My Bloody Valentine v roce 2008 a vystoupení na festivalu All Tomorrow's Parties v květnu 2011.