Yello je švýcarské elektronické duo, které tvoří Boris Blank a Dieter Meier. Proslavilo se především v 80. letech svým originálním mixem elektroniky, synthpopu a taneční hudby, často s výraznými samply a filmovou atmosférou. Patří k průkopníkům evropské elektronické scény a ovlivnilo řadu pozdějších producentů.

Yello pochází ze Švýcarska, konkrétně z Curychu. Skupina vznikla na tamní undergroundové scéně koncem 70. let a postupně se prosadila celosvětově, zejména díky soundtrackům k filmům a reklamám.

Yello je duo, takže má dva stálé členy. Boris Blank se stará o skladbu, zvukový design a produkci, zatímco Dieter Meier je hlavním hlasem skupiny, píše texty a stojí za vizuální stránkou i konceptem projektů. V počátcích s nimi hrál také Carlos Perón, který ale v 80. letech skupinu opustil.

Yello tvoří dvojice Boris Blank a Dieter Meier. Blank je mozkem za syntezátory, samplery a aranžemi, je zodpovědný za charakteristický, detailně propracovaný zvuk. Meier přináší svůj nezaměnitelný mluveně-zpívaný vokál, texty a často i režii videoklipů či vizuálních projektů spojených se skupinou.

Yello vznikli kolem roku 1978 v Curychu. První album vydali v roce 1980 a aktivní jsou nepřetržitě dodnes, tedy už více než čtyři dekády. I v novém tisíciletí pravidelně vydávají alba a občasné speciální projekty.

Yello hrají elektronickou hudbu na pomezí synthpopu, electra a taneční hudby, často s filmovým a experimentálním nádechem. Typické jsou pro ně výrazné rytmy, hravé samply, hutné syntezátorové plochy a teatrální vokál Dietera Meiera. Často pracují s humorem i absurdními momenty, ale zároveň s velmi precizní produkcí.

Mezi nejznámější skladby Yello patří zejména Oh Yeah, proslavená z filmů a reklam, a závodní hymna The Race. Dále fanoušci oceňují raný singl Bostich, atmosférické Vicious Games a melancholické Lost Again. Do „best of“ výběru se často řadí i I Love You a sofistikovaná popová balada Of Course I'm Lying.

Začátečníkům se nejčastěji doporučuje album Stella, které představuje Yello v jejich klasické synthpopové formě a obsahuje i velký hit „Oh Yeah“. Velmi dobrým vstupem je také kolekce Yell40 Years, která shrnuje čtyři dekády tvorby a nabízí průřez od raných experimentů po modernější produkci. Obě tituly bývají dostupné na LP i CD, takže si můžete vybrat formát podle své sbírky.

Yello mají za svou kariéru vydáno přes 14 studiových alb a řadu singlů, remixů a kompilací, takže celkový počet skladeb přesahuje 150. Přesný počet závisí na tom, zda započítáte i alternativní verze, extended mixy a speciální edice, které jsou u této skupiny poměrně časté.

Yello mají čtrnáct řadových studiových alb, počínaje debutem Solid Pleasure z roku 1980 až po novější desky jako Toy nebo Point. K tomu je potřeba přičíst ještě různé kompilace, živé nahrávky a speciální edice, například výběr Yell40 Years. Diskografie je tak poměrně rozsáhlá a pokrývá více než čtyři desetiletí vývoje elektronické hudby.

Ano, Yello jsou stále aktivní a i v posledních letech vydávají novou hudbu, například alba Touch Yello, Toy a Point. Přestože nevystupují tak často naživo jako jiné kapely, ve studiu zůstávají velmi aktivní a věnují se i různým multimediálním projektům.