Marián Varga byl významný slovenský hudebník, skladatel a klávesista, narozený v roce 1947. Proslul jako lídr artrockové skupiny Collegium Musicum a jako průkopník spojení rocku s vážnou hudbou ve střední Evropě. Výrazně se zapsal i spolupracemi s Pavolem Hammlem či komorními projekty s Moyzesovým kvartetem. Zemřel v roce 2017, ale jeho nahrávky patří k základním pilířům československé artrockové scény.

Mezi nejznámější Vargovy skladby a písně patří například rozsáhlejší kompozice jako „Hommage à J. S. B.“, „Eufónia“ nebo suity z období Collegium Musicum. Velmi ceněná je také jeho koncertní skladba Concerto In D, kde vyniká jeho improvizační umění. Z písňové tvorby, kterou často spoluvytvářel s Pavolem Hammlem, jsou dodnes oblíbené skladby z alb Zelená pošta, „Na II. programe sna“ nebo „Labutie piesne“. Z pozdější tvorby se často připomíná i skladba Tenis.

Za ideální vstup do světa Mariána Vargy se často doporučuje album Marián Varga & Collegium Musicum, kde uslyšíte typické spojení rockové kapely s inspiracemi v klasické hudbě – na LP i CD krásně vynikne jeho klavír a syntezátory. Pro poznání jeho sólovější, intimnější polohy je skvělé koncertní album Solo In Concert, které zachycuje jeho improvizační umění v živém prostředí. Pokud máte raději písňovou podobu, vyplatí se sáhnout i po legendární desce Zelená pošta v různých formátech.

Diskografie Mariána Vargy je poměrně rozsáhlá a zahrnuje studiová alba, koncertní nahrávky i spolupráce. Jako lídr Collegium Musicum se podílel na několika klíčových deskách, k tomu připočítejme společná alba s Pavolem Hammlem (např. Zelená pošta, Na II. programe sna, Labutie piesne, Všetko je inak, Cyrano z predmestia). K tomu přidává několik vlastních a komorních projektů jako Stále tie dni • The Same Days Again, Solo In Concert či Marián Varga & Moyzesovo Kvarteto. Celkově tak najdeme přes dvacet dlouhohrajících titulů, na nichž je Varga autorsky či interpretačně zásadně zastoupen.

Přesný počet skladeb Mariána Vargy není snadné spočítat, protože psal jak písně, tak rozsáhlejší instrumentální kompozice pro různá obsazení. Jisté ale je, že je autorem nebo spoluautorem minimálně několika desítek vydaných skladeb, rozprostřených mezi jeho sólovou tvorbu, desky Collegium Musicum a spolupráce s Pavolem Hammlem či dalšími interprety. Kromě oficiálně vydaných kusů existuje i řada koncertních improvizací a nerealizovaných nápadů, které rozšiřují představu o jeho díle.

Marián Varga se narodil 29. ledna 1947. Jeho rodným městem je Skalica na západním Slovensku, kde také vyrůstal, než začal studovat hudbu a postupně se prosadil na československé scéně. Datum narození 1947 jej řadí ke generaci hudebníků, kteří formovali podobu rocku a populární hudby ve střední Evropě od 60. let.

Marián Varga zemřel 9. srpna 2017 v Bratislavě. Do posledních let života zůstával aktivní jako skladatel a interpret, ačkoliv již méně koncertoval než v 70. a 80. letech. Jeho odchod vyvolal velkou odezvu u fanoušků i hudebníků, kteří jej považují za jednu z největších osobností slovenské hudby.

Marián Varga pocházel ze slovenského města Skalica, kde se v roce 1947 narodil. Později působil především v Bratislavě, kde studoval hudbu a kde se rozvinula jeho kariéra včetně působení v Collegium Musicum. Slovenský původ a prostředí tehdejšího Československa silně ovlivnily jeho hudební jazyk i spolupráce.

Nejznámější je dlouhodobé partnerství Mariána Vargy se zpěvákem a kytaristou Pavolem Hammlem, s nímž vytvořil zásadní alba jako Zelená pošta, Na II. programe sna či Labutie piesne. Klíčová byla samozřejmě i jeho role lídra skupiny Collegium Musicum, kde se obklopoval špičkovými instrumentalisty. V pozdější fázi kariéry spolupracoval také s Moyzesovým kvartetem na projektu Marián Varga & Moyzesovo Kvarteto, který propojil jeho hudbu s klasickou komorní tradicí.

Hudební styl Mariána Vargy se nejčastěji označuje jako art rock či progresivní rock s výrazným vlivem klasické hudby. Varga často parafrázoval motivy od barokních a romantických skladatelů, které propojoval s rockovou rytmikou, improvizací a zvukem analogových syntezátorů. Typická je pro něj volná forma skladeb, dlouhé instrumentální pasáže a důraz na virtuózní hru na klávesové nástroje.