Radim Hladík byl významný český rockový kytarista a skladatel, považovaný za jednoho z nejvlivnějších kytaristů v československé historii. Proslavil se už v 60. letech v kapele The Matadors a zejména jako zakládající člen skupiny Blue Effect (Modrý Efekt, později M. Efekt). Jeho charakteristický tón, práce s efekty a melodické kytarové linky ovlivnily celé generace hudebníků. Kromě Blue Effect spolupracoval s Vladimírem Mišíkem, Pavolem Hammellem, Jaroslavem Hutkou a řadou dalších osobností.

Radim Hladík se narodil 13. prosince 1946 v Praze. Už jako velmi mladý se začal věnovat kytaře a v 60. letech se stal výraznou osobností tehdejší beatové a rockové scény. Jeho kariéra se naplno rozběhla v polovině 60. let se skupinou The Matadors.

Radim Hladík zemřel 4. prosince 2016 v Praze, jen několik dní před svými 70. narozeninami. Do poslední chvíle zůstával aktivní hudebně, ačkoliv už měl vážné zdravotní potíže. Jeho odchod zanechal výraznou stopu v české hudební komunitě i mezi fanoušky rocku a art rocku.

Radim Hladík zemřel po dlouhodobých zdravotních komplikacích spojených s vážným plicním onemocněním. V posledních letech života byl opakovaně hospitalizován a jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval. Přesto do posledních let stále hrál a vystupoval, jak mu to zdravotní stav dovoloval.

Radim Hladík pochází z Prahy, kde se 13. prosince 1946 narodil a kde také 4. prosince 2016 zemřel. Vyrůstal a působil převážně v Praze, která byla centrem tehdejší beatové a rockové scény. I díky tomu se stal klíčovou postavou českého rocku od 60. let až do 21. století.

K nejznámějším skladbám, na kterých se Radim Hladík autorsky či hráčsky podílel, patří legendární instrumentálka Tearoom / Čajovna, často považovaná za ukázkový příklad jeho kytarového mistrovství. Mezi oblíbené písně patří také Můžeš Mi Psát, rocková Hypertenze nebo melancholičtější Ztráty A Nálezy. Dále fanoušci často zmiňují i Skládanka, Boty nebo rané nahrávky typu „Slunečný hrob“, kde jeho kytara výrazně formovala výsledný zvuk. Tyto skladby dobře ukazují šíři jeho záběru od melodických balad po hutný rock a art rock.

Radim Hladík se během své kariéry podílel na nahrávání více než stovky skladeb – ať už jako hlavní autor, spoluautor, nebo jako výrazný kytarista. Vedle repertoáru Blue Effect a The Matadors je slyšet na albách Vladimíra Mišíka, Pavola Hammella, Jaroslava Hutky a dalších interpretů. Přesné číslo není snadné určit, protože zahrnuje studiové nahrávky, živé záznamy i různé reedice a kompilace. Lze ale říci, že jeho stopa v československé rockové diskografii je mimořádně rozsáhlá.

Jako člen a lídr kapely Blue Effect se Radim Hladík podílel zhruba na osmi studiových albech skupiny, ke kterým se přidávají živá alba a kompilace. Kromě toho nahrál a spolunahrál desítky alb s dalšími interprety, například projekty jako Modrý Efekt & Radim Hladík, společné desky s Pavolem Hammellem typu Na II.programe sna nebo Labutie piesne. Pozdější kompilace jako Má Hra 1969-2018 shrnují jeho tvorbu napříč desetiletími. Celkově se tak dá říci, že se významně podílel na několika desítkách alb v různých rolích.

Začátečníkům skvěle poslouží kompilace Má Hra 1969-2018, která nabízí průřez jeho tvorbou od 60. let až po novější nahrávky – u nás ji najdete na LP i CD. Pokud chcete zažít klasický zvuk 70. let, sáhněte po albu Modrý Efekt & Radim Hladík, kde je jeho kytara v kontextu špičkového art rocku a jazzrocku, opět dostupném na LP i CD. Obě desky jsou ideálním vstupem do jeho rozsáhlé diskografie.

Radim Hladík vystupoval pod svým skutečným občanským jménem, tedy jmenuje se Radim Hladík. Nepoužíval žádný umělecký pseudonym ani přezdívku jako oficiální jméno na deskách. Proto ho fanoušci znají jednoduše jako Radima Hladíka už od časů The Matadors a Blue Effect.